WBC - Historie Bikerally

Prameny bikerally lze nalézt již v roce 1987. Již tehdy současný "šéf" WBC - Atom začal s partou kamarádů jezdit v lese. V té době svět ještě neznal vymoženosti této doby a tak se jezdilo na sériových, převážně „dvacítkových“ kolech od monopolního výrobce Velamos. "Tyto stroje jsme si pak podomácku upravovali do soutěžní podoby. Mnohdy by však měly problémy projít STKáčkem. Potýkali jsme se neustále s velkými technickými problémy jako jsou povolená řídítka, vyčehlané středy, rozpadlé sedla, podražené vidlice. Místo pedálů jsme měli jen osky, tradicí pak byly vyčehlané klínky a řiditelné nápravy (lidově řečeno osmice - pozn. aut.) Na nové díly prostě nebyly peníze a taky nemělo smysl kupovat něco co jsme hned zničili.", okomentoval počátky Atom. Za vrchol techniky (pro mnohé nedostupný) se považovala přední brzda, pneu „drapák“ nebo cvrk!

V té době se jezdily spíše rychlé RZ, čemuž odpovídaly i převody (průjezd vracáku bez zastavení byl téměř nemožný). RZ byly většinou kratší a hodně se trénovalo i závodilo v noci! Stroje byly osazeny klasickým dynamem a hranatým plastovým světlem známým z kol Liberta.

První zlom v tomto sportu nastal v roce 1993. Byl zorganizován historicky první kompletní ročník Wood Bike Rally Championship! Technika se zlepšovala. Nejlepším soutěžáckým nářadím té doby byl Velamos 20 BMX, který měli k dispozici Josef Ňaňko a Ondřej Kymla (Kýbl), kteří v této době rozšířili četnost startovního pole. Konkurovat těmto „speciálům“ mohl jen Atom, který po lese proháněl svého "Šípa". Jednalo se o klasickou "skládačku", kterou však jezdec neustále vylepšoval. Nejlepší evoluce disponovala dokonce revoluční brzdou Favorit s typovým označením „2x2 špalíky na plášť“. Brzda byla umístěna z druhé strany vidlice než bylo obvyklé, aby se zabránilo tzv. "předbíhacímu efektu". Brzdící účinek byl velmi podobný jako u brzd V-brakes, které známe dnes. Na tomto stroji byl také zaznamenán v podání Atoma rychlostní rekord té doby - a to 85km/h na žlutavské asfaltce. V této době se hodně piloval styl jízdy. Stylový průjezd vracákem s protismykem a nohama na pedálech byl vrcholem soutěžáckého umění té doby.

Valda

Bikerally začíná rozkvétat. V roce 1994 vstupuje do závodu Pavel Valoušek (Valda), který oživil konkurenci na předních místech. Jezdí na vrcholné technice té doby - na BMX dovezeném z USA s loukoťovýma kolama a se cvrkem! Závodů se sice zúčastňuje jen asi 5 až 6 soutěžáků, ale pravidelně se trénuje. Hlavním tahákem bývají super noční exhibice na Col de Turini, kde se schází výborná konkurence a spousta diváků. Jezdilo se bez přileb a bez veškerých chráničů a tak přicházejí první zranění: Atom si velmi vážně zlomil ruky, když mu na Šípovi praskne torpédo cca v 50km rychlosti. "Z kola se stal furtšlap, který mě při brždění ejectoval ze stroje. letěl jsem vzduchem snad 15 metrů a dopadl na ruky..." vzpomíná na havárii Atom. Dalším zraněním byly přetrhané vazy v rameni jezdce Smolinky nebo 30 stehová rozpáranina Kýblovy nohy.

V roce 1995 si někteří jezdci pořizují MTB stroje, které pronikají na náš trh. Vůbec prvním MTB strojem v bikerally byl však již o rok dříve Olpran s přední odpruženou vidlicí pilota Smolinky. Bombou je Valdův velekosmírný celoodpružený nástroj GT RTS 3, který však brzy nahrazuje RTS jedničkou. Konkurovat se mu snaží Kýbl na polosériovém kole Joko. Atom se po vážném zranění ruky pokouší o comeback na stroji Cruiser 24 BMX special s podraženou vidlicí. Tomuto experimentálnímu kolu však brzo končí homologace. Na závody se tak definitivně vrací až s osmirychlostním Superiorovi komplet v LX. Kvůli rozletu MTB strojů tak WBA zavadí novou kategorii F2, která byla vypsána pro stroje bez přehazovacího systému. Jezdí se obtížnější RZ s mnoha padáky. Délky tratí dosahují i 1km. Koncem roku 1995 se již jezdil vyzrálý styl připomínající styl soutěžácký. Nemalou měrou se o to zasloužil Valda, jehož protismyky byly vzorem pro ostatní. Závodí se na asfaltu, šotolině, na sněhu, ve městě i v lese.

Kýbl

Rok 1997 byl dalším přelomem v tomto sportu. Závody se stávají kompaktnější, kvalitních pilotů přibývá a jezdci investují obrovské částky do techniky. Bombou roku 97 je Vladan Kopeček, který na sněhu udílí tvrdou lekci zkušeným soutěžákům, kteří si nedovedou vysvětlit obrovské ztráty (až 40s na RZ). Kopeček dominuje celou zimu a vstupuje tak do elitní top 4 (Atom, Kýbl, Valda, Kopec). Tito piloti mezi sebou mnohdy svádí neuvěřitelné boje o vteřiny. Nikdo další se jim v této době nemůže rovnat. Legendární je Round 15/97, kdy na pěti kilometrech rychlostních zkoušek byl mezi prvním Valdou a čtvrtým Atomem rozdíl jen pěti vteřin. Závody se začínají označovat jakou Roundy. Roundy jsou různě dlouhé a rozdělené dle koeficientů. Nejdelší měly až 15 RZ o celkové délce 5-6 km

Organizace závodů má nový rozměr kvality. Využívá se vysílaček, kamery, jsou natočeny první on-boardy, výsledky se zpracovávají počítačově, kopírují se na kopírce...atd. Nutností jsou již helmy a chrániče. V této době již téměř celá špička disponuje stroji WRC (MTB s odpruženou vidlicí a velkými „V“ brzdami).

V letech 2000-01 se Bikerally championship nekonal. O to větší comeback nastal v roce 2002.... ale to už je současnost.